Co je Pařížská dohoda?

Pařížská dohoda je dohodou mezi členskými zeměmi OSN o změně klimatu známou také jako Pařížská klimatická dohoda nebo Pařížská dohoda o klimatu. Dohoda je pod záštitou Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se zabývá emisemi skleníkových plynů, jejich zmírňováním, financováním a adaptací. Během 21. konference smluvních stran UNFCCC, která se konala dne 12. prosince 2015 v Paříži, se zástupci 196 stran dohodli na jazyce dohody. Asi 195 členů UNFCCC již podepsalo Pařížskou dohodu a 148 z nich ratifikovalo dohodu v červnu 2017. Podle této dohody je každá členská země zodpovědná za stanovení plánů a pravidelné vykazování svých příspěvků zaměřených na snižování globálního oteplování. V rámci této dohody neexistují žádné zákony ani mechanismy, které by členské státy nutily k tomu, aby do určitých dat stanovily konkrétní cíle. Každý cíl stanovený každou zemí je však nutný k překonání předchozích cílů. Dne 1. června 2017 Donald Trump, americký prezident, řekl, že USA zastaví svou účast na dohodě o změně klimatu a že budou otevřeny vyjednáváním o lepším řešení.

Historické pozadí

Po neúspěšných jednáních v roce 2009, které se zabývají změnou klimatu, mnohé země odcházely s lepším smyslem pro to, jak by mohly dohodu dosáhnout. Současná dohoda byla řádně provedena s využitím minulých zkušeností a neúspěchů, což přispělo k zavedení přístupu zdola nahoru při uzavírání dohod o klimatu. Pařížská dohoda kromě toho umožňuje jednotlivým zemím, aby si stanovily své cíle, a zajistily tak, aby byly vhodné pro všechny zúčastněné strany a zároveň podporovaly změnu.

Cíle UNFCCC podle Pařížské dohody

UNFCCC má mnoho cílů, které chce podle dohody splnit. Některé z těchto cílů zahrnují posílení schopnosti přizpůsobit se negativním dopadům změny klimatu a zároveň podporovat přizpůsobivost klimatu a rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů způsobem, který neohrožuje produkci potravin. Dalším cílem je zajistit, aby existoval konzistentní tok financí za účelem rozvoje klimatu a omezeného vývoje emisí skleníkových plynů a aby se nakonec udrželo globální oteplování hluboko pod 2 stupněmi Celsia a vůbec poprvé, aby se zajistilo udržení zvyšování teploty. až 1, 5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí. To vše s vědomím, že takové úsilí by značně pomohlo snížit účinky a rizika změny klimatu.

Národní příspěvky

Pařížská dohoda prostřednictvím „celostátně stanovených příspěvků“ vyzývá každou zemi, aby vyvinula co největší úsilí a posílila takové úsilí o zajištění lepší a jasnější budoucnosti s menším globálním oteplováním. Článek 3 dohody vyžaduje, aby každá členská země byla ambiciózní, představovala pokrok v čase a nakonec stanovila určité cíle s cílem dosáhnout cílů stanovených dohodou. Příspěvky, které budou registrovány sekretariátem UNFCCC, by měly být podávány každých pět let. Princip postupu podporuje, aby každá ambice nebo cíl překonaly předchozí stanovené cíle. Členským zemím je dovoleno spolupracovat, aby spojily své „celostátně určené příspěvky“. Kromě toho je cíl každé země dán mírou národního příspěvku. Vzhledem k mezinárodním právům však tyto příspěvky nejsou závazné, protože jim chybí závazný jazyk, normativní charakter a specifičnost vyžadovaná pro stanovení závazných norem.

Význam dohody

Změna klimatu je hlavní výzvou pro lidi a všechny živé organismy na celém světě. Pařížská dohoda silně potvrzuje význam biologické rozmanitosti, ekosystému a využívání půdy a zároveň snižuje úroveň emisí skleníkových plynů a pomáhá zemím společně s jejich komunitami snížit rizika a dopady globálního oteplování a přizpůsobit se dopadům změny klimatu. Dohoda také podporuje správné metody hospodaření s půdou, jako je zlepšení zemědělství, obnova lesů a ochrana přírody.