Co způsobilo rwandskou genocidu?

Neslavná rwandská genocida byla vyvolána napětím mezi Hutem a Tutsisem. Mezi oběma komunitami nejsou žádné výrazné rozdíly, protože oba používají stejné jazyky Bantu spolu s francouzštinou a hlavně pozorují křesťanství. Genetici se pokoušeli objevit rozdíly mezi nimi a výzkum zjistil, že Tutsis jsou obecně vyšší. Napětí mezi oběma etnicemi je způsobeno především třídním bojem.

Hutu lidé Afriky

Lidé Hutu jsou jednou z četných afrických skupin Bantu a bydlí ve Rwandě a Burundi s komunitami ve východní části Demokratické republiky Kongo. Populace Hutu se odhaduje na 11, 5 milionu. Hutu tvoří 84% Rwandanů a 85% Burundianů, což z nich dělá největší divizi obyvatelstva v obou zemích. Hutu patřili mezi komunity Bantu, které během velké expanze Bantu opustily západní Afriku pro oblast Velkého jezera. Část historiků navrhla, aby se rozdíly mezi oběma skupinami zhoršily evropskými mocnostmi. Historici byli rozděleni jak k zda dvě společenství jsou oddělené skupiny nebo ne. Genetická příbuznost Hutu je úzce spjata s příbuzností sousedních populací Bantu, zejména Tutsi. Zůstává nejasné, zda tato situace vznikla z manželství nebo společného původu. Hutus má Rwandu-Rundi jako jejich domorodý jazyk a francouzštinu od kolonializace. Rwanda-Rundi je zařazena do podskupiny Bantu větší jazykové rodiny Niger-Kongo. Království Rwandy vládlo v dnešním Rwandě před kolonializací. Hutu byli převážně rolníci, zatímco vládnoucí třída byla hlavně Tutsi. To bylo obyčejná víra, že Hutus vynikal v zemědělství a měl léčivou sílu zatímco Tutsis měl vojenské vedení.

Tutsis Afriky

Tutsi, také volal Watutsi, Watusi, Wahinda, Abatutsi, nebo Wahima, obývat Rwandu a Burundi s významnými komunitami v DRC, Ugandě a Tanzanii. Celková populace Tutsi se odhaduje na 2, 5 milionu. Současné genetické studie si všimnou toho Tutsis je většinou Bantu extrakce, ale oni vystavují více Nilo-Saharan otcovské linie ve srovnání s Hutu. Odhaduje se, že Tutsi poprvé vstoupili do rwandské oblasti ve 14. nebo 15. století a postupně získali dominanci nad rodným Hutu. Tutsi následně zahájili feudální vztah s rezidentem Hutu, kde využili svých sofistikovaných vojenských znalostí a ovládli dobytek Hutu. Mwami (král) vládl nad politickou strukturou založenou Tutsis. Tutsis značně se srovnal s Hutus který vedl historiky a ethnographers stanovit, že dvě rozdělení nemohou být považována za odlišné etnické skupiny.

Pozadí Konfliktu Mezi Hutus A Tutsis

Rozdíly mezi Hutusem a Tutsisem v předkoloniální Rwandě se týkaly především bohatství. Většina Tutsis nashromáždila bohatství jako pastevci, zatímco Hutus půdu obdělával. Tutsi král dále odměnil jeho blízké spojence, kteří byli hlavně Tutsis. V příchodu kolonializace, Hutus byl více otevřený křesťanské konverzi, a tak oni byli uděleni Tutsi zemí Němci. Jakmile Belgičané převzali, ubytovali Tutsis v koloniální vládě a umožnili jim získat vzdělání. Belgičané dále požadovali, aby se obyvatelstvo identifikovalo s etnickou skupinou. Belgičané změnili tuto politiku v roce 1959 a umožnili Hutu kontrolovat vládu přes univerzální volby v post-nezávislost éra. Hutus následně zahájil útok proti Tutsis, který je nutil uprchnout a usadit se v Tanzanii a Ugandě. Rwandský Tutsis pomohl Ugandě Yoweri Museveni ke svému výkonu v roce 1986 a získal tak mocenskou základnu v Ugandě. Rwandská vlastenecká fronta byla založena a zahájila útoky na vládu ovládanou Hutu ve Rwandě.

Rwandská genocida

Genocída Rwandy byla zahájena sestřelením letadla prezidenta Juvenala Habyarimany v Kigali 6. dubna 1994. Letadlo také nese tehdejšího prezidenta Burundy Cypriena Ntaryamiru a oba lídři se vraceli z summitu v Tanzanii. Habyarimana byl u kormidla vlády ovládané Hutu, která diskriminovala Tutsi. Habyarimana měl, nicméně, 3. dubna 1993, podepsal Arusha dohodu, která dovolila zahrnutí Tutsis v politické administraci. Další den poté, co bylo sestřeleno Habyarimanovo letadlo, začalo zabíjení genocidů. Plány genocidy byly šířeny prostřednictvím médií, aby podněcovaly Hutuse. Milice a vojáci začali vykonávat mírné Hutu a vlivné Tutsis v politické a vojenské sféře odradit každého kdo by převzal politickou kontrolu v chaosu. Následně byly postaveny barikády a kontrolní stanoviště, aby prozkoumaly identifikační dokumenty a provedly Tutsis. Civilisté Hutu byli podněcováni k hromadění takových zbraní, jako jsou mačety a kluby, a k provádění sousedních Tutsis, stejně jako zničení a krádež majetku a také znásilnění a maim. Ostatní civilisté měli k dispozici peněžité pobídky k provádění zločinů. Mírný Hutus byl také vykonán. OSN váhala vysílat jednotky do chaotické Rwandy, protože na začátku genocidy bylo zavražděno deset belgických mírových sil. Půl milionu až milionu Rwandanů bylo popraveno a téměř 70% komunity Tutsi bylo zničeno.

Následky genocidy

Po 100 dnech genocidy a nestability, Rwandská vlastenecká fronta, tvořená vyhnanství Tutsis, pochodoval do země a začal zakládat kontrolu. To bylo jen když RPF získal plnou kontrolu nad zemí kolem střední-1994 že popravy zastavily. Tisíce militantů z Hutu utekly do Zairu, kde stvořili tábory v horských oblastech a začali se vyzbrojovat, aby si ve Rwandě získali moc. Rwandská vláda zahájila protiútokné útoky koncem roku 1996, kdy Hutu zahájil protiteroristické útoky. Část Hutusu se vrátila do Rwandy, zatímco jiní ustoupili hlouběji do Zair. Paul Kagame, který byl u kormidla RPF, zahájil válku proti Zautovu Mobutu Sese Seko a jakmile uprchl do exilu, země se stala Demokratickou republikou Kongo. RPF následně usiloval o obnovu ekonomiky a infrastruktury Rwandy a zahájil řadu reforem, které zmírnily etnické napětí, jako je například odstranění etnicity z průkazů totožnosti.

Současná situace

Rwandská vláda po genocidě zavedla řadu opatření na podporu jednoty mezi obyvateli země. Rwandská ekonomika vzkvétala a velké množství zahraniční pomoci bylo nasměrováno na národ. Ve snaze usnadnit uzdravení země Kagame inicioval proces nazývaný „usmíření“, kde jsou pachatelé genocidy Hutu vysláni, aby žili mezi přeživšími Tutsi za předpokladu, že přiznají svou vinu a také se vzdají svých cest. Sčítání národnosti už ne udržuje stopu etnicity, a tak tam jsou žádné oficiální čísla dvou divizí. Vláda dále povzbuzovala lidi, aby se sami zbavili etnických titulů, protože průkazy totožnosti neodrážejí etnický původ.