Náboženské víry a svobody v Íránu

Írán je islámský stát, kde téměř 98% populace identifikuje jako muslimy. Národní ústava je do značné míry založena na islámském právu. Dominantní náboženskou skupinou v Íránu jsou šíitští muslimové. Sunnitští muslimové jsou druhou největší náboženskou skupinou. Ostatní náboženské menšiny uznávané státem jsou Íránci zoroastrijští, židovští a křesťanští. Ústava umožňuje náboženskou svobodu, pokud je v rámci ustanovení zákona.

Shia islám

Shia Muslims tvoří největší náboženskou skupinu v Íránu, zahrnovat odhadovaný 93% podíl populace. Shia islám byl založen jako státní náboženství během dynastie Safavid 1501. V tomto období, sunnitští muslimové byli nucení konvertovat k Shia muslimům v celostátní kampani. Shia islám má tři hlavní divize, kterými jsou Zaidis, Ismailis a Ithna Asharis (Twelvers nebo Imamis). Twelvers jsou největší skupinou šíitských muslimů. Věří, že 12. imám, Muhammad al-Mahdi, nezemřel a že se vrátí, aby prohlásil spravedlnost na zemi. Ačkoli jsou šíitští muslimové největší náboženskou skupinou v Íránu, jsou menšinovou skupinou v muslimské víře. Světová muslimská populace je tvořena přibližně 80% sunnitských muslimů a téměř 20% šíitských muslimů.

Sunni a jiní muslimové

Všechny ostatní druhy islámu tvoří dohromady 6% celkového počtu obyvatel v zemi. Sunnitští muslimové jsou druhou největší náboženskou skupinou v Íránu. Jsou soustředěny v hornaté oblasti Larestan v Íránu. Sunnité jsou prý domorodými Íránci, kteří během doby dynastie Safavidů unikli konverzi na šíitské muslimy. Sunnitští muslimové kladou velký důraz na sunnu, na rozdíl od šíitských muslimů. Sunnis se silně spoléhají na akce a učení Proroka Mohameda. Pohlížejí na šíitské muslimy jako na kacíře. Dogmatické přesvědčení sunnitů jsou považovány za důvod vzniku extremistických sekt v islámu.

Nemoslimové

Všechna ostatní nemuslimská náboženství tvoří 1% obyvatel země. Mezi náboženské menšiny v Íránu patří křesťané, baháisté, Židé, Zoroastrové a Mandaeans. Největší nemuslimskou náboženskou skupinou v Íránu jsou její křesťané. Křesťané v Íránu se datují do prvních let křesťanství v prvním století našeho letopočtu. Írán má mnoho kostelů. V současné době je křesťanství nejrychleji rostoucím náboženstvím v Íránu.

Zoroastrianism byl převládající náboženství v Íránu před islámským dobytím v 640 nl. Po dobytí se islám stal převládajícím náboženstvím. V současné době několik Íránců stále praktikuje Zoroastrianismus. Náboženství je uznáno státem. Zoroastrian věřící mají zastoupení v íránské vládě. Judaismus patří mezi nejstarší náboženství v Íránu. Pochází ze starých biblických časů. Židé v Íránu jsou státem uznáni jako menšinová náboženská skupina. Bahá'í je další významná náboženská menšina v Íránu. Baha'is je říkán k se vynořili z Shia islámské skupiny. Iránská vláda tuto skupinu neuznává. Nemají žádné zastoupení ve vládě. Následovníci bahájů trpěli diskriminací v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a zaměstnání v Íránu. Jsou utlačovanou náboženskou menšinou.

Skutečnost náboženské diskriminace

Írán je muslimský národ, který se řídí islámským právem, a jeho vůdci musí dodržovat islámské učení. Nicméně ústava umožňuje nemuslimským menšinám praktikovat své náboženství. Ústava zakazuje vyšetřování víry jednotlivce. Navzdory těmto ústavním ustanovením trpí některé náboženské menšiny diskriminací a politickým útlakem. Skupiny takový jako Baha'i byl oběti útlaku v Íránu kvůli jejich víře. Konverze z islámu na jiná náboženství je zakázána.