Národní parky Norska

Norské království se skládá ze Skandinávského poloostrova, souostroví Svalbard a ostrova Jan Mayen. Zeměpis Norska sestává z 3% orné půdy, 37% různých druhů lesů a 60% hor, bažin nebo jezer, což je orná půda. Od roku 1900 do roku 2003 se značně zhoršila biologická rozmanitost Norska, zejména v blízkosti stavební činnosti, ze 48% na 12%.

Historie národních parků v Norsku

Až do 100 let nebyly ekosystémy Norska bezprostředně ohroženy. První iniciativa na ochranu chráněných území byla vyjádřena Yngvarem Nielsenem, vůdcem Norské asociace horských turistů (DNT) v roce 1904. DNT pokračovala v kampani za případy ochrany půdy v letech 1923 až 1938. V roce 1954 však zákon o ochraně přírody zřídil právní chráněných oblastí. Zákon vedl ke zřízení prvních dvou národních parků v Norsku v letech 1962 až 1963 a také k vytvoření Rady pro ochranu státu jako poradního orgánu pro norskou vládu. V roce 1964 rada navrhla zřídit 16 dalších národních parků, které trvalo 25 let pro 15 návrhů, které mají být schváleny. V roce 2001 byla zřízena druhá generace norských národních parků spolu s rozšířením hranic pro dříve zavedené parky. Po začátku průmyslové éry v šedesátých letech byla chráněná území zřízena jako způsob regulace výstavby silnic, rekreačních domů, lovu, rybaření a sběru rostlin. Tento trend v posledním desetiletí prudce poklesl a zachování vzácné flóry a fauny spolu s výzkumem v oblasti životního prostředí a udržováním referencí přispěly k potřebě vybudování chráněných území.

3 největší národní parky Norska

V Norsku je 44 národních parků, z toho 37 na pevnině národa a sedm na Svalbardu.

Národní park Sør-Spitsbergen

Nachází se na jižním konci ostrova Špicberky v souostroví Svalbard, je to národní park Sør-Spitsbergen v Norsku a byl založen v roce 1973. Jedná se o největší národní park v Norsku o rozloze 13 286 km2. Park má 65% oblast ledové čepice s hodně ze zbytku být tundra. Národní park Sør-Spitsbergen má některé ptačí rezervace pro ochranu ostrovů, které mají travnatou vegetaci, oblasti s holými kameny a sladkovodní rybníky. Společnost Bird Life International identifikovala park jako důležitou ptačí oblast a ptačí hrobka Isøyane byla uznána za mokřad mezinárodního významu.

Národní park Nordvest-Spitsbergen

Národní park Nordvest-Spitsbergen, založený v roce 1973, se nachází na arktickém souostroví Norska na Svalbardu a je druhým největším národním parkem země o celkové rozloze 9 914 km2. Fauna parku se skládá z lišky polární, kolonií mořských ptáků a sobů Svalbard. Park je také zimovištěm pro mrože a lední medvědy. Díky četným koloniím ptáků byl park BirdLife International prohlášen za důležitou ptačí oblast. Park má některé pozůstatky sopky horkých pramenů.

Národní park Forlandet

Národní park Forlandet se nachází v norském Svalbardském souostroví a je třetím největším parkem v Norsku o rozloze 4 647 km 2. Park byl založen v roce 1973 a je uznáván jako nejsevernější obyvatelstvo na světě, obyčejný guillemot a řada kamenných pečetí. Park je uznáván jako mokřad mezinárodního významu a BirdLife International je také označen za důležitou ptačí oblast.

Význam Národních Parků V Norsku

Myšlenka národních parků v Norsku není tak stará, jako je tomu v jiných zemích, a byly založeny tak, aby sloužily dvojímu účelu - zachování přírodních stanovišť země a pro rekreační účely. Například, národní park Rondane národní národní park nebyl jmenován národním parkem dokud ne 1962. Tyto národní parky jsou turistická přitažlivá místa a Norsko podporuje oba turistický obecně a ecotourism kromě zlepšení kvality a rozvoje cestovního ruchu. Norsko si klade za cíl zvýšit plochu parků a rezervací, aby pokrylo alespoň 15% rozlohy území. Vláda projevila zájem o zachování mořských ekosystémů, které zahrnují fjordy na západě země, a souostroví v jihozápadní části Osla.

Hodnost	název	Kraj (y)	Est.	Plocha
1	Sør-Spitsbergen	Svalbard	1973	13 286 km2 (5 130 m2)
2	Nordvest-Špicberky	Svalbard	1973	9, 914 km2 (3, 828 sq mi)
3	Forlandet	Svalbard	1973	4 647 km2 (1 794 m2)
4	Hardangervidda	Buskerud, Hordaland, Telemark	1981	3, 422 km2 (1, 321 m2)
5	Nordre Isfjorden	Svalbard	2003	2, 954 km2 (1, 141 m2)
6	Saltfjellet – Svartisen	Nordland	1989	2, 102 km2 (812 m2)
7	Reinheimen	Oppland, Møre og Romsdal	2006	1, 969 km2 (760 sq mi)
8	Blåfjella – Skjækerfjella	Nord-Trøndelag	2004	1, 924 km2 (743 m2)
9	Varangerhalvøya	Finnmark	2006	1, 804 km2 (697 sq mi)
10	Dovrefjell – Sunndalsfjella	Møre og Romsdal, Oppland, Sør-Trøndelag	1974	1, 693 km2 (654 čtverečních stop)
11	Breheimen	Oppland, Sogn og Fjordane	2009	1, 671 km2 (645 sq mi)
12	Børgefjell	Nord-Trøndelag, Nordland	1963	1, 447 km2 (559 sq mi)
13	Øvre Anárjohka	Finnmark	1975	1 390 km2 (540 sq mi)
14	Nordenskiöld Land	Svalbard	2003	1, 362 km2 (526 sq mi)
15	Jostedalsbreen	Sogn og Fjordane	1991	1 310 km2 (510 sq mi)
16	Sassen – Bünsow Land	Svalbard	2003	1 230 km2 (470 m2)
17	Jotunheimen	Oppland, Sogn og Fjordane	1980	1, 151 km2 (444 m2)
18	Indre Wijdefjorden	Svalbard	2005	1, 127 km2 (435 m2)
19	Forollhogna	Sør-Trøndelag, Hedmark	2001	1 062 km2 (410 sq mi)
20	Rondane	Hedmark, Oppland	1962	963 km2 (372 čtverečních stop)
21	Reisa	Troms	1986	803 km2 (310 sq mi)
22	Øvre Dividal	Troms	1971	750 km2 (290 čtverečních mil)
23	Stabbursdalen	Finnmark	1970	747 km2 (288 sq mi)
24	Junkerdal	Nordland	2004	682 km2 (263 m2)
25	Lomsdal – Visten	Nordland	2009	682 km2 (263 m2)
26	Femundsmarka	Hedmark, Sør-Trøndelag	1971	573 km2 (221 m2)
27	Rohkunborri	Troms	2011	571 km2 (220 čtverečních stop)
28	Folgefonna	Hordaland	2005	545 km2 (210 sq mi)
29	Langsua	Oppland	2011	537 km2 (207 sq mi)
30	Hallingskarvet	Buskerud, Hordaland	2006	450 km2 (170 čtverečních mil)
31	Skarvan a Roltdalen	Nord-Trøndelag, Sør-Trøndelag	2004	441 km2 (170 čtverečních mil)
32	Sjunkhatten	Nordland	2010	417 km2 (161 čtverečních stop)
33	Ytre Hvaler	Østfold	2009	354 km2 (137 sq mi)
34	Færder	Vestfold	2013	350 km2 (140 m²)
35	Lierne	Nordland	2004	333 km2 (129 čtverečních mil)
36	Seiland	Finnmark	2006	316 km2 (122 m2)
37	Dovre	Oppland	2003	289 km2 (112 sq mi)
38	Làhku	Nordland	2012	188 km2 (73 sq mi)
39	Rago	Nordland	1971	171 km2 (66 sq mi)
40	Ånderdalen	Troms	1970	125 km2 (48 sq mi)
41	Øvre Pasvik	Finnmark	1970	119 km2 (46 sq mi)
42	Fulufjellet	Hedmark	2012	83 km2 (32 sq mi)
43	Møysalen	Nordland	2003	51 km2 (20 sq mi)
44	Gutulie	Hedmark	1968	23 km2 (8, 9 m2)