Nejlepší evropské země pro ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství je systém zemědělství, který na světě neustále získává popularitu. Ekologické zemědělství představuje alternativu k moderním formám zemědělství, jako je používání chemických hnojiv, geneticky modifikovaných organismů, růstových hormonů a dalších umělých technik. Po stopách kořenů až do 20. století spoléhá ekologické zemědělství na metody používání organického hnojiva, jako je zelený hnoj a kompost. Ekologické zemědělství také využívá jiné techniky, jako je pěstování společníků, výsadba krycích plodin a střídání plodin, což nakonec udržuje rovnováhu mezi hostiteli a predátory.
Tento způsob hospodaření není omezen pouze na rostlinnou výrobu, ale také na chov zvířat. Metoda získala popularitu z mnoha důvodů. Mezi tyto důvody patří především ochrana životního prostředí před škodlivými chemikáliemi, které ohrožují přirozené a zásadní živiny v půdě. Tím se zachovává přirozené složení a rovnováha prostředí při zlepšování půdy.
Ekologické zemědělství v Evropě
Od roku 2015 měla Evropa celkem přibližně 11, 9 milionu hektarů půdy, která byla využívána pro ekologické zemědělství. Ve stejném roce bylo v zemích Evropské unie 28 (EU-28), kteří provozovali ekologické zemědělství, 269 000 zemědělců. Ve stejném regionu zemí EU-28 počet ekologických zpracovatelů v roce 2015 činil cca 58 000. Ve srovnání s předchozími lety to bylo značné zvýšení. Nárůst počtu ekologických zemědělců se shoduje s boomem na evropském trhu s ekologickými produkty, protože více lidí si je více vědomo svého zdraví. Například v roce 2015 činila celková hodnota prodaného ekologického zboží neuvěřitelných 29, 8 miliardy EUR. Švýcarsko, Dánsko a Švédsko patří mezi největší spotřebitele biopotravin na světě.
Nejlepší evropské země pro ekologické zemědělství
Pokud jde o země s největším půdním hospodářstvím v oblasti ekologického zemědělství a počet zemědělců, kteří se zabývají ekologickým zemědělstvím, vyniká Španělsko a Itálie. Při pohledu na čísla od roku 2015 bylo Španělsko snadno vedoucím výrobcem s půdou, která byla přibližně 1, 9 milionu hektarů věnovaná ekologickému zemědělství. Itálie byla na druhém místě s přibližně 1, 5 milionem hektarů, zatímco Francie následovala těsně na třetím místě s přibližně 1, 4 milionu hektarů. Německo bylo jedinou další zemí na seznamu s více než milionem hektarů (1, 1 milionu hektarů). Uzavření první pětky bylo Polsko s téměř 600 000 hektary. Spodní tři země měly každý méně než půl milionu hektarů. Tyto země byly Spojené království (495 929), Česká republika (478 033) a Řecko v desáté pozici s relativně malou velikostí 407 069 hektarů.
Údaje o míře růstu výměry využívané v ekologickém zemědělství ukazují, že v roce 2015 došlo k úctyhodnému nárůstu o přibližně 21% ve srovnání s 9 miliony hektarů roku 2010. Ve všech zemích EU-28 došlo k nárůstu s výjimkou pro dva národy, Spojené království a Holandsko. V prvním případě došlo k největšímu poklesu o 29%, zatímco v porovnání s rokem 2010 došlo k poklesu pouze o 4%.
Očekává se, že v roce 2016 se tato čísla příliš nelišila se čtyřmi nejvýznamnějšími zeměmi v roce 2015 na stejných pozicích jako v roce 2015. Je zajímavé, že v roce 2016 přispěly první čtyři země více než polovinu celkové půdy využívané pro ekologické zemědělství v Evropě. . Nejvíce půdy (16, 9%) přispělo Španělsko s Itálií, Francií a Německem s 15, 1%, 12, 9% a 9, 5%. Tyto čtyři těžké váhy dohromady tvořily přibližně 54, 4% celkové půdy využívané pro ekologické zemědělství v zemích EU-28. V roce 2015 představovaly tyto země mírně méně o 52, 8%, což ukazuje, že půda využívaná pro ekologické zemědělství v roce 2016 mírně vzrostla.
Orná půda vyhrazená pro ekologické zemědělství
Z celkové rozlohy půdy, která byla v EU využita pro zemědělství, došlo v letech 2012 až 2016 k nárůstu z 5, 6% na 6, 7%. Z údajů vyplývá, že státy, které v roce 2016 využívaly nejvyšší podíl orné půdy pro ekologické zemědělství, zahrnovaly Rakousku, Estonsku a Švédsku, přičemž každá z nich věnuje více než 18% celkové orné půdy pro ekologické zemědělství. V České republice, Itálii, Finsku a Lotyšsku se v roce 2016 všichni zúčastnili více než 10% celkové orné půdy. Poslední stát na seznamu, Řecko, měl slušný podíl těsně nad 5%. Spojené království bylo na seznamu méně než 5% celkové orné půdy určené pro ekologické zemědělství. Špičkový hráč ve Španělsku přidělil asi 9% celkové orné půdy na ekologické zemědělství.
Druhy plodin
Ekologické zemědělství je rozděleno do tří hlavních druhů plodin. Tyto plodiny jsou plodiny na orné půdě (mezi něž patří např. Čerstvá zelenina a průmyslové plodiny), trvalé plodiny (včetně vinic, olivových hájů a ovocných stromů) a trvalé travní porosty (včetně louky a pastviny).
Trvalé travní porosty, které jsou převážně využívány pro pastvu hospodářských zvířat, pokryly v roce 2016 více než 5 milionů hektarů. V širším měřítku představovalo toto číslo přibližně 45, 1% celkové půdy využívané pro ekologické zemědělství v zemích EU-28. Druhy plodin na orné půdě se na celkovém počtu používaly ve druhé poloze s 44, 0%, zatímco trvalé plodiny naposledy s podílem 10, 9%.
Pro deset členských států v EU bylo více než 50% půdy využívané k pěstování půdy na orné půdě. V zemích jako Finsko (99, 0%) a Dánsko (83, 4%) dominovaly plodiny na orné půdě. V Itálii a ve Španělsku se nacházelo méně než 50% celkové organické půdy určené k pěstování na orné půdě. V případě Španělska bylo více než 50% věnováno trvalým travním porostům. Česká republika však byla vedoucí zemí v oblasti půdy využívané pro trvalé travní porosty s podílem 85, 6%. V 15 zemích ve stejném regionu byly dominantními plodinami trvalé travní porosty s pokrytím více než poloviny celkové organické půdy. Ve většině zemí EU byly trvalé kultury nejméně vysazeny.
Nejlepší evropské země pro ekologické zemědělství
Hodnost | Země | Plocha ekologického zemědělství (v hektarech), 2015 |
---|---|---|
1 | Španělsko | 1, 968, 570 |
2 | Itálie | 1, 492, 579 |
3 | Francie | 1, 361, 512 |
4 | Německo | 1, 060, 291 |
5 | Polsko | 580, 731 |
6 | Rakousko | 552, 141 |
7 | Švédsko | 518, 983 |
8 | Spojené království | 495, 929 |
9 | Česká republika | 478, 033 |
10 | Řecko | 407, 069 |