Organizace spojených národů - Mezinárodní organizace v dějinách

Zakládání

Před vznikem Organizace spojených národů (OSN) byla za podporu mezinárodní spolupráce a míru odpovědná Liga národů, založená v roce 1919. Jeho význam však ve třicátých letech minulého století ubýval, když síly Osy získaly vliv, což vyvolalo druhou světovou válku. V 1942, “deklarace Spojených národů” byla podepsána formálně deklarovat spolupráci spojenců během Second světové války. To bylo také během této doby že termín Spojené národy byl vytvořen britským premiérem, Winston Churchill, a americký prezident, Franklin D. Roosevelt. První formální pokus o založení OSN začal vypracováním Charty Organizace spojených národů na Konferenci OSN o mezinárodní organizaci, která se konala v San Franciscu v Kalifornii v dubnu 1945. Konventu předsedal Roosevelt, Churchill a prezident Spojených států amerických. Sovětský premiér, Joseph Stalin, a zúčastnili se ho vládní zástupci 50 národů, stejně jako několik nevládních organizací. Po dvou měsících byla závěrečná listina podepsána všemi zúčastněnými národy, s výjimkou Polska, která v té době nemohla vyslat zástupce na konferenci a místo toho podepsala chartu 15. října 1945. Konečně po ratifikaci Charty vládami zúčastněných zemí, OSN byla formálně založena 24. října 1945. Cílem založení této mezinárodní organizace bylo ochránit budoucí generace světa před škodlivými důsledky války a znovu potvrdit víru. lidských práv. Jejím cílem bylo také zavedení rovných práv pro všechny a prosazování spravedlnosti, svobody a sociálního pokroku pro obyvatele světa.

Členství

Mezivládní organizace OSN má současnou sílu 193 členských států. Země, které se podílejí na podpisu a ratifikaci Charty Organizace spojených národů v roce 1945, jsou označovány jako původní nebo zakládající členové OSN. Rada bezpečnosti OSN má pět stálých členů, jmenovitě (pevninskou) Čínu, Rusko, Francii, Spojené království a Spojené státy. Všichni tito členové jsou oprávněni vetovat rezoluce OSN a jsou tedy označováni jako „Velká 5“, „P5“ nebo „Trvalá pětka“. Ostatní země vstoupily do OSN v pozdějších letech, následujíc stanovené protokoly, aby se staly členy této prestižní světové organizace. Proces podávání žádostí o členství v OSN obvykle zahrnuje žádost země o členství s prohlášením, že je připravena přijmout všechny povinnosti uvedené v Chartě OSN. V návaznosti na to Rada bezpečnosti OSN rozhoduje a přijímá usnesení vyzývající Valné shromáždění OSN, aby tuto zemi přijalo. Členové Valného shromáždění OSN pak přijmou své vlastní usnesení a přijmou novou zemi do OSN.

Struktura

Struktura OSN definuje šest hlavních orgánů. Jde zejména o Valné shromáždění, Radu bezpečnosti, Hospodářskou a sociální radu, Sekretariát OSN, Mezinárodní soudní dvůr a Správcovskou radu. Valné shromáždění je jediným orgánem OSN, který je zastoupen všemi 193 členskými státy a podílí se na vytváření politických funkcí OSN. Dvojtretinová většina hlasů členů Valného shromáždění musí přijmout významná rozhodnutí o záležitostech, jako je mír a bezpečnost, rozpočty, přijetí nových členů a další politiky OSN, zatímco jiné méně významné subjekty vyžadují podporu jednoduchého většina. Rada bezpečnosti OSN plní zásadní úlohu OSN při zajišťování zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. 5 stálých a 10 stálých členů, každý s jedním hlasem, rozhoduje o otázkách světového míru a bezpečnosti a všichni ostatní členové OSN jsou povinni přijmout opatření přijatá Radou. Rada bezpečnosti má také právo povolit použití síly k urovnání hrozeb pro globální mír a bezpečnost. Cíl rozvoje OSN je řízen Hospodářskou a sociální radou, která se zabývá tvorbou, prováděním a prováděním politik a akcí týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních otázek ovlivňujících národy světa. Má 54 členů, kteří jsou voleni Valným shromážděním a tito členové slouží překrývajícím se třem ročním termínům.

Sekretariát OSN je funkčním jádrem OSN. V jeho čele stojí generální tajemník, kterému pomáhají tisíce zaměstnanců OSN, a každodenní činnosti OSN vykonává podle pokynů jejích hlavních orgánů. Mezinárodní soudní dvůr je soudním orgánem OSN se sídlem v Haagu v Nizozemsku. Pokud se na ně odvolávají autorizované orgány OSN, podílí se na řešení mezinárodních právních sporů a poskytování poradních stanovisek členským státům OSN. Správní rada je velmi specializovaný orgán v rámci OSN, který byl původně pověřen dohledem nad 11 důvěryhodnými územími OSN a monitorováním jejich pokroku směrem k samosprávě a nezávislosti. Všech 11 důvěryhodných území dosáhlo své svobody do roku 1994, a proto bylo 1. listopadu 1994 pozastaveno fungování této rady a její mandát jednou ročně.

Cíle

Hlavním cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Tohoto cíle dosahuje tím, že přijímá opatření k prevenci mezinárodních konfliktů, pomoci stranám zapojeným do konfliktů k mírovému řešení jejich problémů, udržování mírových jednotek a vyslání mírových sil do narušených oblastí s cílem vytvořit podmínky vedoucí k ukončení sporů a poruch a obnovení míru. Dalším hlavním cílem OSN je prosazovat mezinárodní právo a zajistit, aby národy, kterých se to týká, dodržovaly a přísně dodržovaly mezinárodní smlouvy a další zákony. Kromě zachování světového míru, práva a pořádku má OSN také humanitární funkci a vynakládá značné úsilí na ochranu a prosazování lidských práv a podporu udržitelného rozvoje. Jedním ze základních cílů OSN je také poskytování humanitární pomoci osobám v nouzi, zejména v době přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem. OSN má několik specializovaných programů a fondů (UNDP, UNICEF, UN Women, UN-Habitat, atd.), Specializovaných agentur (Světová banka, WHO, FAO, UNESCO, ILO atd.) A dalších subjektů a organizací (UNAID, WTO). atd.), které spolupracují na dosažení cílů OSN.

Stávající stát

OSN má v současné době status jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací na světě, která je z velké části zodpovědná za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a poskytování humanitární pomoci v době katastrofy. Vznikla v důsledku devastace druhé světové války, OSN se podařilo snížit a vyřešit konflikty. Výsledek byl evidentní v méně lidí umírajících v konfliktu v prvním desetiletí 21. století než v jakémkoli desetiletí 20. století. OSN také přispěla ke snížení velkého hladomoru, přičemž v důsledku potravinových krizí zemřelo méně lidí. Světový potravinový program FAO a další fondy a programy OSN přispěly ke snížení výskytu podvýživy v celosvětovém měřítku. OSN také dokázala chránit kritická stanoviště s vysokou biologickou rozmanitostí, jako jsou například Galapágy, prostřednictvím těchto politik, programů a fondů určených na záchranu životního prostředí. Několik Nobelovy ceny míru také vyhráli jednotlivci a agentury přímo spojené s OSN. I když byla OSN v minulosti kritizována a přítomna v některých svých rozhodnutích a politikách, z nichž mnohé nemají tak pozitivní výsledky, úspěchy této organizace při zmírňování extrémní chudoby a potravinových, zdravotních a environmentálních krizí na celém světě a její postupné snižování. vývojových aktivit, nelze odepřít. Tato organizace tak i nadále pracuje s cílem přinést těmto generacím užitek s rozvojovými a mírovými aktivitami.