Země, které nemají přístup k hygieně - Urban

Potraviny, přístřeší, oděvy a lepší hygienická zařízení jsou základní a univerzální lidské potřeby. Většina zemí, zejména v rozvojových zemích, však nemá přístup k těmto základním potřebám nebo je k nim nedostatečný, zejména pro ty, kteří žijí ve venkovských oblastech. Zatímco většina venkovského obyvatelstva má přístup k potravinám, útulkům a oděvům, totéž nelze říci o přístupu ke zlepšeným hygienickým zařízením. Zlepšené hygienické zařízení je prostě schopnost obyvatelstva oddělit lidský odpad od člověka s cílem udržet a zlepšit hygienické a zdravotní normy. Některé země, jejichž venkovské obyvatelstvo má nejnižší přístup ke zlepšení hygieny, zahrnují.

Země, jejichž venkovská populace má nejmenší přístup ke zlepšeným hygienickým zařízením

Jít

Podle Rozvojového programu OSN mělo přístup k bezpečné a čisté vodě pouze 40% venkovských Togo. Dalších 11% mělo přístup ke zlepšeným hygienickým podmínkám, z nichž pouze 3% žijí ve venkovském Togu. Přístup ke zlepšeným hygienickým zařízením ve venkovských Togech lze připsat nedostatku řádné správy vodovodu a sanitace, omezené viditelnosti sektoru sanitace a nedostatku finančních prostředků na vybudování a zlepšení stávajících sanitačních zařízení.

jižní Súdán

Desetiletí konfliktu a špatné správy v jižním Súdánu spolu s neustálým utvářením uprchlických táborů vedly k omezenému přístupu k bezpečné a čisté vodě a ke zlepšení hygienických zařízení. Čísla Světové banky ukazují, že pouze 15% obyvatel Jižní Súdán má přístup ke latrines nebo k řádnému zařízení na likvidaci lidského odpadu. Většina těchto zařízení je v městské oblasti, kde 5% lidí žijících ve venkovských oblastech přistupuje ke zlepšeným hygienickým zařízením. Kvůli špatnému nakládání s odpady vede venkovský jižní Súdán v případech Guinejského červu.

Niger

Většina obyvatel Nigerů ještě nepochopila potřebu zlepšení sanitace. S největší populací žijící ve venkovských oblastech Niger, pouze 5% má přístup ke zlepšeným hygienickým zařízením, zatímco zbytek venkovského obyvatelstva si zvolí otevřenou defekaci a nesprávnou likvidaci lidského odpadu. Sanitace je především odpovědností jednotlivce, která potřebuje jen málo úsilí ke zlepšení. Nesprávná likvidace lidského odpadu vedla v Nigeri ke zdravotním problémům, kdy každý rok zemřelo na průjem 30 000 dětí mladších 3 let.

Džibutsko

Špatná infrastruktura a neustálé konflikty s Eritreou vedly k pomalému růstu venkovské Džibuti. Města jako Dikhil jsou nejvíce zasaženy účinky pomalého růstu, včetně nedostatečného přístupu k základním zařízením, jako jsou dodávky čisté vody, nemocnice a školy. Velká část úmrtnosti hlášená každý rok souvisí s průjmem a akutními respiračními infekcemi. Nedostatečně zlepšené hygienické zařízení je primární příčinou těchto zdravotních rizik, neboť 5% lidí žijících ve venkovských oblastech má přístup ke zlepšeným hygienickým zařízením.

Závažné následky nedostatečné hygieny

Špatná sanitace a nedostatek zlepšených hygienických zařízení jsou hlavní příčinou úmrtí zejména u dětí mladších 5 let. Venkovské oblasti rozvojových zemí jsou nejvíce postižené se špatnou hygienou a smrtí. Nedostatečný kanalizační systém, otevřená defekace, nesprávná likvidace odpadu a nedostatek přístupu k čisté pitné vodě jsou hnací silou vysoké úmrtnosti ve venkovských oblastech. Světová banka uvádí 63% úmrtí ve venkovských oblastech, které souvisejí s nevhodnými sanitačními zařízeními. Několik agentur, včetně Africké rozvojové banky, Světové zdravotnické organizace, Světové banky a Evropské unie, iniciovalo několik projektů zaměřených na zlepšení hygieny v těchto zemích. Důraz je kladen na těžbu latrín, stavbu septiků a vykopání kanalizačních potrubí.