Co je to zásada „znečišťovatel platí“?

Účelem zásady „znečišťovatel platí“ je odradit a snížit emise skleníkových plynů zdaněním průmyslových odvětví zodpovědných za emise. Zásada „znečišťovatel platí“ získala silnou podporu mnoha členských zemí Evropské unie (EU) i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Důvodem tohoto principu je to, že ti, kdo jsou zodpovědní za znečištění, ať už průmysl nebo osoba, by měli nést náklady na nakládání s tímto znečištěním, odstranění břemene od vlády a následně daňových poplatníků.

Princip znečištění platí v akci

Různé země po celém světě přijaly do zákona zásadu „znečišťovatel platí“.

Evropská unie

Evropská unie zavedla zásadu „znečišťovatel platí“ v dubnu 2004 prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35 / ES. Členským státům byly povoleny tři roky od 30. dubna 2004, aby směrnici začlenily do vnitrostátního práva. Cílem směrnice bylo prosazovat zásadu „znečišťovatel platí“ tím, že společnosti odpovědné za škody na životním prostředí na půdě, vodních zdrojích, přírodních stanovištích a chráněných druzích budou odpovědné za nést veškeré náklady na preventivní a nápravná opatření. Zpráva za rok 2016 potvrdila, že zatímco princip „znečišťovatel platí“ byl účinný při motivování prevence a řešení škod, nedosáhl svého plného potenciálu.

Spojené státy

Zásada „znečišťovatel platí“ se používá v mnoha oblastech zákonů o regulaci znečištění, jako je zákon o čistém ovzduší, zákon o čistých vodách, zákon o ochraně a obnově zdrojů a zákon o superfundu, jakož i ekologické daně, jako je daň z plynu Guzzler a průměrná ekonomická spotřeba paliva. . Americká agentura pro ochranu životního prostředí však zjistila, že přijaté zákony a daně nedosáhly plného potenciálu zásady „znečišťovatel platí“.

Limity principu „znečišťovatel platí“

Jednou z otázek, které se týkají zásady „znečišťovatel platí“, je omezená schopnost vlády nutit osoby odpovědné k pokrytí nákladů na preventivní a nápravná opatření. Ačkoli mnoho zemí po celém světě uzákonilo zásadu „znečišťovatel platí“ do právních předpisů, ve skutečnosti existují omezené mechanismy, které zajistí, že odpovědné osoby se plně zapojí do vhodných opatření v oblasti škod na životním prostředí.