Země, kde je většina externího dluhu dlužná mnohostranným subjektům
Multilaterální subjekty se týkají úvěrových organizací, které byly zřízeny více zeměmi, jako je Světová banka, Světová obchodní organizace, MMF a různé agentury OSN. Tyto instituce jsou vytvořeny za účelem poskytování finančního a odborného poradenství pro rozvoj členských zemí. Členství zahrnují jak rozvinuté dárcovské země tak rozvojové země dlužníka. Multilaterální subjekty financují projekty formou dlouhodobých úvěrů určených tržními sazbami, prostřednictvím grantů a dlouhodobých úvěrů známých také jako úvěry.
Tyto země dluží většinu svého zahraničního dluhu multilaterálním subjektům;
Burkina Faso
Tato země západní Afriky dluží 78, 1% svého zahraničního dluhu multilaterálním finančním organizacím. Od roku 1997 má Burkina Faso prospěch z iniciativy na podporu silně zadlužených zemí s rozvojovou pomocí MMF a Světové banky. Zapůjčené peníze byly využity na boj proti chudobě, základní vzdělání a gramotnost, ochranu pastoračních služeb a hospodářských zvířat, rozvoj technického vzdělávání a informačních a komunikačních technologií.
Nepál
Nepál se silně spoléhá na vnější finanční pomoc Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB). Finanční pomoc těchto bank představuje 77, 3% celkového zahraničního dluhu. Zahraniční dluh nepálské vlády činí 3, 8 miliardy dolarů, z čehož přibližně 1, 2 miliardy dolarů dluží společnosti ADB a 1, 1 miliardy dolarů Světové bance. V nedávném důsledku zemětřesení v Nepálu, kde bylo mnoho zabito a zničeno majetky, poskytla Světová banka a další mnohostranné subjekty více peněz na rozvoj. Zdá se však, že jde o malý rozvoj a mnoho otázek se objevilo, zda byly peníze zneužity ve jménu rozvoje infrastruktury.
Sv. Vincent a Grenadiny
Zahraniční dluh vůči multilaterálním subjektům je pro karibskou zemi 73, 8%. Navzdory minimálnímu zlepšení výkonnosti dluhu Svatý Vincenc a Grenadiny stále dluží Východní Karibské centrální bance obrovský kus svého zahraničního dluhu.
Botswana
Od roku 2013 činil hrubý zahraniční dluh Botswany 3, 4 mld. USD, který vzrostl vzhledem k HDP v důsledku oslabení měny země vůči USD. Zahraniční dluh činí 73, 3% celkového státního dluhu. Většina půjčených peněz pochází z multilaterálních organizací, jako je Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a Africká rozvojová banka.
Faktory přispívající k dluhové krizi
Většina rozvojových zemí prošla vnější dluhovou krizí, přičemž velké procento jejich půjček pochází z multilaterálních agentur. Země jako Lesotho, Benin, Uganda, Mali, Eritrea a Madagaskar mají více než 60% svého státního dluhu vůči externím finančníkům.
Obrovské dluhy bránily lidskému rozvoji v těchto zemích, což mělo trvalé důsledky pro celkový hospodářský růst.
Špatné řízení a vládní politiky znemožnily vymáhání pohledávek. Zdá se, že trend ve většině těchto zemí se každým dnem zhoršuje. Kromě toho musí země třetího světa platit půjčky v tvrdých měnách, jako je japonský jen, euro nebo americký dolar, ve srovnání s jejich měkkými měnami, které snadno kolísají v hodnotě.
Politická nestabilita je také významným faktorem, který přispívá ke zvyšování vnějších dluhů. Spousta času a zdrojů se vynakládá na posílení práva a pořádku, obnovu země a řešení krize. Tato situace nevyhnutelně vede k více půjčkám.
Země, kde je většina externího dluhu dlužná mnohostranným subjektům
Hodnost | Země | % zahraničního dluhu vůči mnohostranným subjektům |
---|---|---|
1 | Burkina Faso | 78, 1% |
2 | Nepál | 77, 3% |
3 | Sv. Vincent a Grenadiny | 73, 8% |
4 | Botswana | 73, 3% |
5 | Lesotho | 72, 9% |
6 | Benine | 72, 3% |
7 | Uganda | 71, 1% |
8 | Mali | 69, 6% |
9 | Eritrea | 65, 8% |
10 | Madagaskar | 65, 3% |