Země, ve kterých jsou ženy nejméně aktivní v pracovní síle
Podle modelového odhadu ILO v roce 2016 bylo zaměstnáno 62, 87% světové populace, což představuje pokles o 3, 57% z 66, 44% registrovaných v roce 1990. Procento žen aktivně se podílejících na pracovní síle stagnuje mezi 39, 54% v roce 1990 a 39, 38 v roce 2014, navzdory snahám různých odborů. Tento článek se zabývá některými zeměmi, které mají nejméně ženskou účast na trhu práce.
10. Samoa (26% míra účasti)
Dvacet šest procent žen je součástí aktivní pracovní síly na Samoa. Podle MOP je úroveň vzdělání v Samoa mezi ženami nízká, ale vzdělání nemusí nutně znamenat zajištění zaměstnání. Stejně jako mnoho jiných ekonomik byl i trh práce s mládeží omezený a ženy nesou nejvyšší nápor.
9. Timor-Leste (25% míra účasti)
Dvacet pět procent žen je součástí pracovní síly v málo známém státě Timor-Leste. I přes zásadní kroky ve svém vzdělávacím systému jsou ženy stále vystaveny diskriminaci, která je umocněna neschopností země krmit se. Jednou z hlavních reforem, které tento kraj podnikl, je vzestup zastoupení žen z 26, 1% v roce 2003 na 38, 5% v roce 2016.
8. Saúdská Arábie (22% míra účasti žen)
Země Blízkého východu Saúdské Arábie je jedním z islámských národů, kde je marginalizace žen extrémní, a to nejen na trhu práce, ale iv jiných odvětvích. Dvacet dva procent žen je součástí pracovní síly ve státě, který i přes bohatství země zakazuje řízení vozidel ženami.
7. Írán (18% míra účasti žen)
Osmnáct procent žen je součástí pracovní síly v Íránu. Islamizace byla identifikována jako jedna z hlavních příčin nízké míry. Revoluce v Íránu vedla ke zvýšení počtu žen v akademických institucích, ale nevedla k významnému dopadu na trh práce.
6. Jordánsko (17% míra účasti žen)
Pouze 17% žen je součástí pracovních sil v Jordánsku. Islámský národ, stejně jako ostatní islámské národy, zažívá kulturní tabu proti účasti žen na pracovní síle. Již napjatá jordánská ekonomika v současné době ukrývá tisíce syrských uprchlíků, kteří hledají práci a lepší životní podmínky, které dále naráží na ekonomiku.
5. Palestina (16% míra účasti žen)
Pouze 16% žen pracuje v Palestině. Podle ILO dosáhla míra zaměstnanosti mužů k roku 2013 68, 7, zatímco u žen stagnovala na čtvrtině mužů. Nízká míra žen je způsobena bezpodmínečným prostředím v důsledku neustálého ostřelování Izraele a kulturních mandátů.
4. Alžírsko (16% míra účasti žen)
Severoafrický stát Alžírsko také zaznamenal 16% míru účasti žen na trhu práce. V uplynulých letech bylo ve vzdělávacím systému dosaženo obrovských kroků, které svědčí o tom, že více žen hledá vysokoškolské vzdělání. Navzdory úsilí, nepříznivým kulturním praktikám, které ženy stále praktikují, a zprávy o konfiskacích mzdy svých žen nejsou neobvyklé.
3. Afghánistán (16% míra účasti žen)
Afghánistán čelí podobnému osudu jako Irák a Sýrie a má 16% míru účasti žen. Země byla v konfliktním stavu války od té doby, co to bylo napadnuto USA a jeho spojenci v roce 2001. Islámská kultura také hrála hlavní roli zvýšenou s drsným klimatem a politickou nestabilitou v zemi.
2. Irák (16% míra účasti žen)
Stejně jako Sýrie byl Irák zpustošen válkou od vypuzení Saddáma koaličními silami v roce 2003. Islámský národ zaznamenal 16% míru účasti žen v pracovní síle v důsledku bezpodmínečného pracovního prostředí, represivní kultury a vysokého počtu přistěhovalců opouštějících země.
1. Sýrie (15% míra účasti žen)
Sýrie je na prvním místě s pouhou 15% mírou účasti žen; to nemusí být překvapením, protože je to většinový muslimský národ a válka zasažená. Kromě kultury, která brání ženám v práci, pracovní prostředí v Sýrii není příznivé vzhledem k probíhající krizi, která pravděpodobně nebude brzy ukončena.
